Menstruační kalíšek v praxi, aneb pár poznatků z prvního použití

Takže, konečně nastal ten den D, kdy jsem měla možnost použít menstruační kalíšek, o kterém jsem vám již psala a ukazovala. A jak jsem slíbila, zde nějaké moje postřehy, pocity, dojmy.

Poznatek první: nezkoušejte si úplně poprvé, při svojí premiéře, kalíšek zavádět, když se ráno připravujete do práce. Seděla jsem na záchodě asi deset minut, cpala to tam ze všech možnejch stran a úhlů a stejně se ne a ne rozbalit a správně usadit. Fakt se vyplatí řídit se radou, že to chce naprostej klid a ne, že vám za čtvrt hodiny jede autobus a vy ho musíte stihnout. To byl můj případ. Žádnej stres!

Přišla jsem do práce a hned si pustila nějaká videa, jestli jsem to jako třeba nedělala špatně. Jestli jsem ho neměla zkusit nějak jinak zarolovat a tak. Potřebovala jsem to vzít hlavně s klidem. Na videa koukněte, jsou na youtube. Nebo přímo je nějaké i na stránkách www.kalisek.cz. Jsou tam možnosti, jak kalíšek "zarolovat", co dělat, když nejde vyndat a tak. Jak o něj pečovat. Co dělat na veřejných záchodcích a podobně.

Poznatek druhý: necpěte to tam násilím a zoufalstvím, pak to pálí a bolí! A vůbec je to tam dole rozdrážděný! Fakt uvolnit a v klídku.

Chtělo to se trochu uvolnit, pobrat hygienický kapesníčky, antibakteriální gel na ruce, kalíšek a odebrat se na toaletu. Tam mám klid a můžu se tam šťourat, jak chci :D. A ejhle, ono to šlo! Teď už tu nějakou chvíli sedím se zavedeným kalíškem! Asi čtvrt hodiny.

Poznatek třetí: když už to tam bylo, bylo to takový.. divný. Ale já to připisuju tý šťopce na konci kalíšku, co se prostě dotýká těch míst, kde to jde cejtit. Časem šťopku odstřihnu. Asi, uvidím. A taky je asi třeba, aby se mi to tam dole uklidnilo, přizpůsobilo a zvyklo si. Ale jistota je jistota a radši mám zatím i vložku. Člověk nikdy neví!

Poznatek čtvrtý: potřebuju čůrat, ale bojím se :D co když mi ten kalíšek vyjede? Nebo si ho počůrám? Co když trochu zatlačím, a on vystřelí, napálí to do porcelánů a pak mě trefí jak letící kulka? Ještě, že nepotřebuju na velkou, jinak by to s tím tlačením bylo fakt vážný! :D :D

Už teď ale, i přes ty svoje divný myšlenky a pocity si myslím, že kalíšku dám šanci. Chce to zkoušet, najít si to svoje a nevzdat to. Uvnitř to nijak necítím, což je fajn. Uvidíme, jak to pak bude s vyprazdňováním. Jako toho kalíšku, of course.

Poznatek pátý: byla jsem čůrat, a byl tam takovej ten strach, že když se jako do toho čůrání opřu trochu víc, tak že mi ten kalíšek vypadne. Jako nakonec jsem se vyčůrala, ale tenhle strach budu muset překonat. Každopádně šťopka už si asi sedla a musím zaklepat, skoro ani nevím, že tam je. Myslím, že to fakt chce se to naučit a najít co mi vyhovuje. A časem to bude jenom lepší a lepší.

Co bylo mým kamenem úrazu a co budu muset ještě hodně cvičit je vyndavání. První dvě vyndání bylo zlo. Nedokázala jsem kalíšek správně uchopit tak, aby se přerušil ten podtlak a šlo to hladce. Místo toho mě to bolelo. Nevím jestli jsem nebyla dostatečně uvolněná, ale bylo to fakt dost nepříjemný. Večerní vyndání byl sice taky trochu porod, než se mi to podařilo správně chytit, ale už se mi povedlo přerušit ten podtlak. A vyndala jsem tak kalíšek bezbolestně. Ustřihla jsem si i kousek šťopky, aby až tak moc nepřekážela.

Tak, a toto byl můj první den s menstruačním kalíškem. Pocity přesně tak, jak jsem to prožívala. Celý den jsem pro jistotu měla i jinou ochranu, protože jeden nikdy neví že jo. Ale zůstala čistá, takže jsem to asi dělala správně. Jestli bych kalíšek doporučila? Ale jo. Jenom se fakt nebojte toho prvního dne a zkoušení jak to tam dát a vyndat a tak. Nevzdat to, když to nepůjde hned. A hlavně se nebát!

Jestli někdo sledujete facebook DM Drogerie, měli tam soutěž o DM skauta na menstruační kalíšek MoonCup, který jsem mimochodem vyhrála :D :D Čas od času jsem se na toho skauta přihlásila, ale nikdy jsem neměla štěstí. A dneska zrovna ve vlaku mi přišel e-mail, že jsem byla vylosovaná a budu mít tak kalíšky dva :D. Čímž chci říct, že nemusíte kalíšek objednávat jenom z netu, ale dá se koupit i normálně v drogerii. Což já jsem třeba právě do toho vyhlášení DM skauta na jejich FB nevěděla. Budu mít tak na porovnání dvě značky. LadyCup a MoonCup. I když si teda z DM na nějakou reakci počkají, než zase přijdou moje dny :D.

To je už fakt všechno, myslím, že to bylo dost vyčerpávající! Já si jdu natáhnout nožky!
Mějte se, V.

Poprvý v pracovním světě (a pár úvah)

O tomhle článku jsem přemýšlela, co sem nastoupila prvního září do práce. Ale znáte to, práce, šlofíčky, no prostě sem neměla moc času na jeho napsání. Troufla bych si říct, že ve svým životě mám nesmírný štěstí. Nejen, že jsem úspěšně zvládla absolvovat na vysoké škole (napoprvý), ale i sem měla nesmírný štěstí při hledání práce. Fakt sem člověk, který má na tyhle věci štěstí. A někdy si to ani neuvědomuju. Ne každýmu se totiž poštěstí si hned najít práci. Kor tady v Ústeckým kraji.

Udělala jsem si po státnicích samo sebou prázdniny a pak se přihlásila na pracák, aby mi někdo platil zdravotní pojištění. Zní to blbě, ale je to fakt. Z jinýho důvodu sem se na pracák nehlásila. Jenom kvůli pojištění. Nejsem naivní a vím, že by mi zaměstnání nikdy nebyli schopní zprostředkovat. Rozeslala jsem několik životopisů, ale upřímně jsem se modlila, aby mě vzali jenom na jedno místo, kam jsem chtěla nejvíc (a jo, tam mě taky vzali). Lákala mě ještě jedna pozice, ale co se mě ten na pohovoru zeptal, jestli plánuju někdy otěhotnět, tak jsem se na to vyprdla. Chápu, že nechtěj brát někoho, kdo by pak hned odešel, ale takovýhle věci se prostě nemaj vyskytovat. A v té firmě, kam jsem chtěla, mi to krásně vyšlo.

Fakt štěstí. Stěžovat si rozhodně nemůžu. Super prostředí, podmínky naprosto vyhovující. No, a jak to vlastně vidím, když jsem vyšla ze školních lavic a usedla za pracovní stůl? Tákže, chci být pozitivní a proto začnu těma výhodama, chodit do práce. Zatím mám tu výhodu, že jak v práci vypnu počítač, nemusím na práci do druhého dne vůbec myslet. Což je děsně fajn. Přijdu domů a pohodička. To ve škole vůbec neexistovalo, logicky. Člověk přišel domů a učil se, dělal semestrálky, prezentace, atd. Jistě, někdy (jestli vůbec), až třeba povýším, budu si muset možná něco dělat doma a tak, ale furt je to placený (smích). Ale i tak, nemusím se doma stresovat, dělat něco do práce atd. Prostě vypnu počítač a nazdar zase ráno.

Největší výhodou práce je samozřejmě to, že dostáváte zaplaceno, že jo. A i když já se tu teď vesměs moc nenadřu, tak stejně ty prachy dostanu. Zatím sem jenom zaučuju. Co vám budu povídat. Distribuce elektřiny je celkem zapeklitý a náročný obor, který si nenaštudujete během odpoledne. To je tohle, támhleto, tamto toto. A fakt toho není málo. Ale mám štěstí, že je kolem hodně odborníků, kteří se nám s kolegou věnují. Je super vidět, jaký to jsou experti a že se nám fakt věnují. Prostě si nás tak učí, vychovávají. A jednou třeba taky budem odborníci.

Líbí se mi, že nemusím pracovat s veřejností. Upřímně všichni víme, jací lidé jsou. Když jsem měla brigádu v knihkupectví, potkala jsem tolik idiotů, ignorantů, debilů, kreténů, že to ani snad nebylo možný. Navíc Češi, to je národ prostě k uzoufání. Často mám pocit, že jsem se narodila do špatnýho státu, když tak vidím jednání některých lidí. Proto jsem ráda, že jsem v kanceláři s kolektivem lidí, které potkávám každý den. Nemusím nikoho obsluhovat, snášet jeho kyselý pohledy, nesmyslný požadavky a nesmírnou aroganci. A že lidi umí být na ty "podřadné" vážně arogantní. Každý by si měl někdy zkusit práci, kdy někoho obsluhuje (prodavačky, servírky, atd.), pak by si lidi uvědomili, jaký sou kreténi a jak se dřív k lidem na těchto pozicích chovali. Já se snažím být vždycky milá. Otázka je, když je třeba slečna v Bille arogantní, sotva pozdraví, ani nenaváže oční kontakt a prostě se ani nesnaží. Úsměv je zadarmo, mladá paní! Úsměv nic nestojí a jenom zpříjemní den! Eh, takže jo, po svých zkušenostech jsem ráda, že jsem v kanceláři a nemusím obsluhovat věčně nespokojený zákazníky.

A moje pružná zkrácená pracovní doba je taky luxus. Pondělí úterý si nadělám hodinku navíc a v pátek jdu domu pěkně v jednu. No není to super? A spoustu dalších bonusů, který budu teprve objevovat.

Zatím jsem ale spokojená. Líbí se mi, co se učím nového. Je to hrozně zajímavý. Snad mi to vydrží. První dny jsem tu byla trochu jako Alenka v Říši divů, ale postupně mi to všechno víc zapadá do sebe a spojuje se. Tak uvidíme, jak to bude třeba za pár měsíců! A to je pro dnešek asi vše, jsem se nějak moc rozepsala.

Mějte se, V.

Můj obvyklý týden (v jídle)

Jak jsem vám již psala, tak se snažím začít znovu a vůbec. Proto jsem si řekla, že by nebylo špatný vám představit, jak vypadá můj jídelní týden. Zhruba, ale pravdivě.

Vlastně mi to začíná v neděli, kdy vařím něco, co se dá jíst do práce. Většinou něco zapečenýho. Třeba brambory, s masem, francouzský. Nebo bulgur, s masem, bez masa. Nebo kus kus. Žitý těstoviny a tak. Zkrátka takové věci, co si dám do krabičky, ohřeju a jdu baštit. Snídaně jsou pak v pracovní týden buď ve formě nějakých celozrnných, cereálních, žitný aj. housek, toustů. S žervé, kvalitní šunkou, sýrem, zeleninou. Nebo instantní ovesné kaše (snažím se vybírat nějaké kvalitnější, ne s mega náloží cukru a tak). Ke svačině buď jogurt, nebo nějaká raw tyčinka. K večeři třeba co bylo k obědu, nebo nějaký salát, nebo hranolky :D. Ale to mám po cvičení, tak si to zasloužím :D.

O víkendu je pak nějaká lepší snídaně, třeba omeleta, nebo cheerios :D. Oběd a večeře pak třeba nějaký maso, hermelín. Nebo i salát, nebo i hranolky. Ale základem jsou ta čtyři pravidelná jídla. I když sem tam ujedu. Ale jindy zase jedu normálně :). A taky si sem tam dám brambůrky. Sem jenom člověk. Mi připomnělo ten obrázek, jak tam je, že někdy jím zdravě a jindy místo lžičky ve zmrzlině používám tatranku. It is what it is :).

Mějte se, V.

Tohle byla úplně první snídaně v novým bytě. Vaječná omeleta. Yummi.

Něco jako césar salát. Ale bez sýra. 

Do práce - žervé, rukola, uzený losos.

Tohle dělal Pája, a bylo to zdravý!

Kdo pozná co je tohle, dostane bludišťáka :D :D

Banán, jogurt, mlíko, karob... mix mix..

Snídaně v trávě... teda v práci :D

Menstruační kalíšek

Ták, dneska trochu zvláštní a takové dost intimní téma. A hlavně téma spíš pro holky, nebo možná i pro kluky, co se starají o svoje holky? No každopádně, pokud se vám už od pohledu příčí název článku, tak ho ani nerozklikávejte a dneska ho radši vynechte, protože budu mluvit fakt o intimních věcech. Což menstruace rozhodně je. Co si budeme povídat.

Já osobně jsem o menstruačním kalíšku slyšela už nějakou tu dobu zpět, ale prostě jsem nebyla nějak odhodlaná si ho koupit. Bylo to pro mě divný, a divně to vypadalo na obrázku, a taky, co si budeme povídat, jsem si nějak nedovedla představit, jak to budu ve dny D aplikovat. Ten zlom pak přišel, když jsem se přestěhovala. Napadlo mě, proč utrácet každý měsíc za hygienický potřeby, když kalíšek mi vydrží tak dlouho, za podmínek

No a co je to vlastně ten menstruační kalíšek? O tom se dozvíte dost na stránkách www.kalisek.cz a ne, nemám zaplacenou žádnou reklamu nebo tak. Jenom ráda propaguju zajímavé věci. Tam najdete fakt odpovědi snad na všechno. I videa. A samozřejmě si tam kalíšky a jiný příslušenství můžete hned koupit. A že mají na výběr fakt dost cute barviček a pytlíčků a tak. Můj kalíšek vidíte na obrázku a hrozně se mi líbí ten sáček :D. Oh a jinak bych teda určitě chtěla pochválit extra rychlé dodání kalíšku. A taky diskrétní. Kdo se bojíte si kalíšek objednat, nebojte, nepřijde vám s logem firmy nebo tak. Přijde naprosto diskrétně, že pošťák nepozná, co to vlastně máte.

A moje první pocity, když jsem to rozbalila. Tak klasika. Věty typu "Jak to tam strčím?" "Vejde se to tam?" "Nebude to bolet?" A abych k vám byla upřímná, tak na tyhle otázky ještě nemám žádnou odpověď. Ještě jsem kalíšek nezkoušela. Jenom jsem vám o něm takhle chtěla napsat. Celkově, po těch prvotních pocitech jsem z něj nadšená. Hlavně z toho hygienickýho hlediska a pak taky z ekonomickýho hlediska. Jenom teď čekám až zjistím, jak to půjde v praxi. Co vy, máte z tímhle zkušenost?

Mějte se, V.

První týden se Zuzkou Light

Rozhodně to neberte tak, že je to můj úplně první týden se Zuzkou Light. Ale je to první týden od mého nového začátku, o kterém jsem již psala. Říkala jsem si, že by bylo fajn vám to tak shrnout, svoje pocity, dojmy a podobně. Začala jsem s její sérií na ZGYM "Cardio and Strength Starter Program". A i když je to série s workouty pro začátečníky, rozhodně se nenechte mýlit. Zuzka je náročná, i co se začátečníků týče. Pokud teda nepočítám její extrémně nudnou sérii "Bunny Slope Workout".

Celý týden byl takovým mým "znovu-vstupem" do všeho toho fitness a tak. Měla jsem dlouhou pauzu, jak jsem už psala a tak jsem chtěla pozvolna. Tenhle program na ZGYM si myslím je pro mě zatím jako dělaný. Je tam kardio, posilovací workouty, power jóga. Od všeho trochu. A navíc mě to cvičení pak, když přijdu z práce, tak jako skvěle nabudí. Třeba jsem ráno a odpoledne v práci unavená, pak přijdu domů, dám si svačinu, jdu pak cvičit a jsem zase plná energie. Teda v rámci možností, že jo. Ale je to takový, že ten den není zabitej a vím, že jsem něco dělala.

Jinak nemám žádný míry ani váhy, na takový věci já nehraju, jdu na pocit a na to, jak se vidím v zrcadle, případně v oblečení. Papám pravidelně v práci snídani a domácí oběd, pak doma svačinu a večeři. O víkendu jsme sice měli takovou menší oslavu, ale to jsem měla jenom vlastně zdravej nepečenej dortík, pár jednohubek (nějaké žitné, nějaké obyč). Nijak jsem ale neprasila. Akorát mě trochu děsí ten počet brambůrek, co jsme na tu oslavu nakoupili a teď jsou ve špajzu. Tak zatím se držím a ani nemám chuť. Snad mi to vydrží.

Mějte se, V.
Domácí "posilovna"