Jak si vytvořit rutinu, která bude fungovat?

Jak si vytvořit rutinu a proč lidé nevydrží u návyků a činností, které si předsevzali?

Tohle je zajímavé téma, které má zase spoustu úhlů pohledu a já dnes nastíním jeden z nich.

Představte si, že je vaším cílem jeden klik denně, který vás dostane do formy (jakkoliv neuvěřitelně to může v opravdovém světě znít), nebo třeba 30 minut procházky denně (to už je víc uvěřitelné).

Když s tím člověk začíná, tak je to pro něj výzva!

Cítí, jak ho pálí svaly, bolí tělo, potí se.

Postupně, jak děláte ten jeden klik, nebo jdete na tu procházku, tak se to začne stávat jednodušším a lehčím. Jakýmsi standardem.

Už to přestane být tak vzrušující, přestane to tak pálit a být opravdu “fyzicky” citelné. Není to prostě takové, jako na začátku. Svalová paměť se buduje, dělají se nové cestičky a proto je to jednodušší. To je jako když poprvé jde člověk po poli, taky tam není cesta, ale když tam chodí každý den, tak si jí vyšlape. Ale první dny se musíte prodírat porostem.

A tak vás to možná začne nudit. Není tam ten hec, vzrušení, adrenalin, fyzické projevy. 

Přestanete.

Změna totiž není hmatatelná, není až tolik citelná, postupně třeba přestane být znatelná úplně.

Prostě vás to přestane bavit.

A tím starý vzorec, stará cestička, dostane možnost a příležitost, se zase vrátit. A tak se člověk vrátí do starých, zajetých vzorců.

Jak to vidím v tuhle chvíli? Je potřeba zapracovat na několika věcech, které spolu souvisí.

Jednou věcí je nastavení mysli a disciplína. To spolu jde ruku v ruce. Přenastavíte si mysl, bude disciplína snesitelnější, a opačně. Funguje to společně.

Proto teď vyslovím ten nepopulární názor, který mi shodí ze stolu ego všech, co se zabývají osobnostním rozvojem. Ale zkuste se tomu otevřít. 

Tomu, že je důležité si zajet svojí rutinu a svůj režim.

Jop, řekla sem to.

Nejde ale o to, abychom se snažili nacpat do rutiny a režimu a návyků někoho jiného. Jako podle nějakého magazínu, nebo podle nějakého guru, který vstává ve čtyři ráno, stihne milion věcí a tak dále – NE.

To musí být VAŠE.

Vaše rutina vytvořená vámi tak, jak vyhovuje vám.

Ne jak jí nastavil někdo druhý.

Moje víra a osobní zkušenost je ta, že chaos tvoří zase jenom další chaos. 

Možná to máte jinak, ale když nemám svůj řád, tak prostě nejsem v pohodě. A mít chaos a nebýt v pohodě – to není klid mysli a prostředí pro to, aby se projevila moje kreativita, intuice a další.

Ale! Není to o tom, že (což si asi mnozí představí) musím mít doma sterilně uklizeno.

Protože každý jedinec pozná řád ve svém vlastním systému, kde by někdo jiný viděl chaos.

Jde o to, že každý má ten systém jiný! A pokud nás frustruje a netěší to, v jakém prostředí se nacházíme, je potřeba se zamyslet nad jeho změnou. A udržovat to.

Čím se to udrží? Řádem, rutinou, režimem a našimi návyky. 

Pro mentální zdraví a pohodu je důležité, aby si každý našel to, v čem mu je dobře a to, co mu vyhovuje. A právě to je to, co nám umožní začít dokončovat věci v našich životech a také vytrvat v tom, v čem vytrvat chceme.

Jde o ty drobné zvyky, které se sice zdají, že jsou postradatelné, ale opak je pravdou.

Tyto malé zvyky totiž určují kurz našeho dne. Jaké budou naše akční kroky. A tedy to, jestli se dostaneme k tomu, po čem toužíme. Jestli splníme to, co jsme si předsevzali.

Záležet by mělo i na tom, jestli si tu cestu užíváme, ten proces. Jestli při tom máme dobrý pocit, jestli nás to baví a jestli při tom žijeme v přítomnosti.

Když děláme ty jednotlivé, zdánlivě malé kroky, které nás posouvají k našemu cíli.

Nějaké budou příjemnější než jiné, ale jde o dlouhodobý cíl žitý v přítomnosti. Takhle bych to nazvala.

Nejde o to zapadnout do škatulek, ale najít si vlastní řád, který vyhovuje mně. A ten analyzovat, vyhodnocovat, upravovat a přizpůsobovat tak, aby vyhovoval tomu, čeho chceme dosáhnout.

Vyberte si čas, kdy vstanete. Aktivity, které do svého dne zapojíte. A to tak, aby 1) vás to dostalo k tomu, po čem toužíte a aby 2) vás to pokud možno co nejvíc bavilo.

A sami si pak vyhodnoťte, jestli to pro vás má cenu, nebo ne.

Ale pokud mi někdo bude tvrdit, že mít rutinu a režim je jenom omezující a svazující, tak se zamyslete nad tím, jak ta vaše rutina a režim vlastně vypadá. A pak si tenhle příspěvek přečtěte znovu.

Zarytí egoisté se už jistě nadechují, ne ne ne ne ne ne, že je to nesmysl. Ale není! I oni mají svůj režim a rytmus. Protože pokud i oni chtějí něčeho dosáhnout, tak musí nutně dělat nějaké kroky, které je k tomu dovedou. 

Dává to smysl?

No a jak si vytvořit rutinu, která bude fungovat?

Možná jste čekali návod krok za krokem, ale pokud jste pochopili poslání příspěvků, tak víte, že vám takový návod v tuhle chvíli nemůžu dát.

Ne vážně, to je všechno.