Vyhledávání...
TOP
osobní sociální sítě

Proč nevyužívám Instagram pro blog (a vy taky nemusíte)

5 Views

Není to úplně tak dávno, co jsem se snažila za každou cenu řídit každou radou, kterou jsem na internetu ohledně Instagramu našla. Dělej tohle, dělej tamto. Jak uspět na Instagramu v pěti krocích a podobně. Instagramu jsem věnovala spoustu svého času. Rozhodně víc, než jsem z něj získávala. Rozhodla jsem se proto přestat využívat Instagram pro blog. Zjistila jsem totiž, po delší pauze na této sociální platformě, že je to až moc velký tlak. Tlak, který mému blogování nic moc nepřinášel.

Na úvod chci říct, že jde o moje rozhodnutí a vy se jím nemusíte řídit. Neříkám taky, že jsem přestala Instagram používat úplně. Je to dobré místo. Můžete na něm získat a najít své publikum. Neříkám, že co zde píšu, se musí dít každému. Ale na druhou stranu se třeba někdo z vás v mém článku najde a pochopí, proč Instagram nemusí být zrovna dobrá volba pro váš byznys. Upřímně totiž, Instagram pro blog a blogování není pro každého. Že na něm má někdo úspěch neznamená, že ho budete mít i vy. 

Dokud jsem nezačala Instagram až moc řešit a nevyhledávala jsem všechny ty “Pět kroků, jak za měsíc získat 1k followerů” rady, byla jsem v pohodě. Jenže jak to tak bývá, čím je něco oblíbenější, tím víc lidí to využívá a tím větší tlak tam vzniká. Vezměte si třeba algoritmus, který určuje, kolik lidí a jestli vůbec uvidí vaše příspěvky. Člověk se pak honí za tím, aby byl naprosto Instagram friendly. A to je vysilující. Na to, kolik času jsem do Instagramu vložila, se mi tolik nevrátilo zpět. A proč investovat do tak ztrátového podniku? 

Stojí to za to?

Instagram jsem měla hodně dlouho. Řekla bych, že jsem na něm od jeho samých začátků. Dřív mě to bavilo. Teď je to až moc orientované na zisk a falešnost. Navíc ten tlak tam neustále být, jinak přijdete o své fanoušky. To mi prostě po jistý době přišlo jako utrpení. Proto jsem si svůj účet deaktivovala. I když jsem ho měla dlouho. Ještě si pamatuju, co byla moje první fotka na něm. Záběr na mojí 5ti kilovou činku. Bez nějakého textu či heštegu. Prostě záběr na činku. A to už je sakra dlouho. Neříkám, že jsem se na něm nebavila. Ale postupem času jsem si musela položit hodně otázek.

  1. Vrací se mi všechen ten čas, který do té aplikace investuji?
  2. Baví mě to víc, než mi to připadá jako povinnosti?
  3. Mám pocit, že tam musím být jenom pro to, že tam jsou všichni ostatní?
  4. Skutečně si bytí na této platformě užívám?
  5. Od té doby, co jsem tam veřejně přiznala své blogování, přispívá mu to nějak?

Všude čtete, že pro úspěch musíte být skoro furt online, komunikovat s fanoušky, sdílet každý prd, který právě děláte. Kdo se na chvíli vytratí, jako by nebyl. Publikování příspěvků, jejich plánování, aby tam každý den něco bylo. Skutečný žrout času, který nedal prakticky nic na oplátku. Tedy kromě pocitu, že jsem právě dostala 40 lajků na fotku, nebo že můj příběh vidělo 100 lidí. Jak by řekl pan domácí ze Spidermana dvojky – a co si za to koupím? Jasně, někdo se kvůli Instagramu dostane k dost penězům. Ale ruku na srdce, každý na to nemá. Neříkám, že to není nemožné. Ale v mém případě to stálo mnoho úsilí, které jsem mohla vkládat jinam. Každý si musí položit tu otázku, jestli ten vložený čas a úsilí přináší chtěné výsledky.

Postupem času jsem také zjistila, že mě vlastně ani moc nebaví každý den přidávat a vymýšlet fotky. Nebo věci do stories. Možná už jsem to někde psala, ale každý by si měl vybrat tu sociální síť, která mu bude nějakým způsobem prospěšná. Bude ho bavit, bude z ní něco mít. Nebude na ní jenom z povinnosti. A mně už to jako povinnost přišla. 

S tím souvisí, že na Instagramu jsou přeci všichni. Kdo tam není, tak je trapnej. Instagram beru jako sociální síť, kde člověk sdílí svoje fotky. Původně tak byla koncipována, než přišla stories a člověk tam začal sdílet své životy. Jenomže ne každý je na fotky. Přiznám se, že moc nechápu lidi, kteří mají Instagram a nepřidávají na něj žádné fotky. Vlastně ho mají jenom proto, aby mohli sledovat jiné lidi. Opravdu jsme se dostali do doby, kdy si zakládáme účtu jenom proto, abychom mohli sledovat jiné lidi? Nezdá se vám to zvláštní? 

Neříkám, že jsem s Instagramem skončila nadobro. Že je to definitivní konec. Svůj účet jsem si deaktivovala a plánuji, že se k Instagramu zase vrátím. Ale pod jiným účtem. Pod účtem, kde budu sdílet takové fotky, které mě baví sdílet. Příběhy, které chci sdílet. Nechci svůj Instagram spojovat se svým blogem. Zkrátka a dobře proto, protože idea mého blogu tak úplně nesouzní s tím, jak Instagram funguje. Nebo jí pro ten účel neumím využívat. A i to je v pořádku. Správné je, že jsem si to uvědomila a skončila dřív, než by mě to stálo ještě víc sil.

Zkrátka a dobře, pro teď jsem s Instagramem spojeným se svým blogováním sekla. A kdy se vrátím? Kdo ví. Najdete mě tam? Možná jo, pokud máme stejné i jiné zájmy, které nesouvisí s tímto blogem. Můj blog je o něčem a Instagram chci mít o něčem jiném. Prozatím se můžeme vídat zde na blogu případně na Facebook stránce mého blogu. Nebo mám taky skupinu na Facebooku pro všechny fajn blogerky.

Takže, ať už je to jakákoliv sociální síť, je třeba položit si otázky. Zamyslet se nad jejich užíváním. Sociální sítě by vám měly víc dávat, než brát. A čím dřív si to uvědomíme a začneme používat ty správné, tím líp. Napište mi do komentářů, co si myslíte o tématu Instagram pro blog a blogování, budu ráda za vaše postřehy.

Veronika Ježíková

«

»

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *